• Pište do diskuzního fóra
  • Pošlete svůj příběh ze života
Stránka 28 / 162 Předchozí - Další

  • už mně prostě nabaví žííít

    cjo…no….chtěla sem sem napsat svůj příběh protože před půlhodinkou sem ležela na postely a brečela sem histericky jak malí dítě.to je teť v poslední době moje obvyklá činnost…nebudu ze sebe dělat chudinku ptz vim ze sem si vsechno udelala sama.al …

  • Bude to lepsi?

    Pisu sem znovu, potrebuji aby mi nekdo poradil, pomohl. Jsem zoufala. Mozna nekomu z vas pripadam pitoma, ale kdo jednou byl v me situaci, tak vy o cem mluvim. Hubnuti, jidlo,…ta otazka trapi ( ty stastnejsi trapila ) vetsinu z nas. Zkousela jsem vse …

  • Jak tohle všechno bylo daleko…

    Stala se mi teď nedávno jedna věc. Jestli to úplně patří na tyhle stránky, to není tak snadné říct. Byl to pocit, jako kdybych šílela. Pomalu ale jistě se stávala šílenou. Z ničeho nic jsem brečela, hystericky, nad tím, jak mi myšlenky jezdily po vyjet …

  • Prosim o radu

    Pokud jste cetli muj posledni prispevek, tak uz o me neco vite. Zacalo to vse, kdyz jsem prijela do Anglie pracovat jako au-pair. Bylo to v listopadu minuleho roku. Vse bylo nove, prostredi, rodina, nemela jsem moc pratel. Byly Vanoce a ja se cpala sla …

  • jeden příběh s dobrým koncem

    Milé dámy, je to už spoustu let, co se začal odvíjet můj příběh. To mi bylo sladkých(?) 16 let a já byla zhruba ve 2.ročníku sš.Ale abych nepředbíhala. Byla jsem co do vzhledu vcelku obyč. holka, na základce jsem o kluky zájem neměla a stejně asi tak o …

  • nechcu žít dál,ale já musím protože přežívám

    milé slečny, není to ještě nemoc,ale je to posedlost,posedlost hubnutím,ale ne to se tak zase říci nedá,už mně prostě přestal bavit svět,přestali mně bavit všichni lidé okolo,nevidím nic,nic mně nezajímá,je mi vše ukradené,ale já jsem za to ráda,je mi …

  • mam strach

    Kdy mi pred rokem odjizdel pritel do polska tak sem se rozhodla ze nez prijede tak zhubnu. Vazila sem tehdy 60kg merila 165 a bylo mi 17.Za 2 mesice mi milacek prijel a ja byla o 5kg lehci. a i jemu se to libilo. Ale me to proste nestacilo tak sem zacl …

  • Nechtěný život

    Kdyby mi nebylo líto té krásné holky, té usměvavé, milé vlídné, vzala bych nůž, a šestnácti pěknými ranami bych jí ubodala… Byl by božský klid. Tak blízko nebe, toho vlhce chladného nebe, plného těch duší, plovoucích si nad svými tehdejšími problémy. …

  • Vzpomínky

    Sedí vedle mně krásnej kluk. Směju se. Nacházím se ve středu kolektivu současných spolužáků i učitelů a vzrušeně vyprávím. Mám v sobě nějaký ten alkohol. Hlava se mi točí, všechno se točí. Má to tu správnou jiskru. Všichni mizí. Jsem sama s tím klukem. …

  • A tak sedím doma,u počítače a přemýšlím…

    A tak sedím doma,u počítače a přemýšlím, proč chci a musím tady na tyhle stránky zase psát. Je to asi proto, že mnoho, opravdu mnoho dívek zažívá to co já. Každá trošku jinak, trošičku po svém, ale jádro je stejné. Chceme být hubené, vlastně, vychrtlé, …